Vnitřní pohled do oboru krásy

26. 12. 2023

Skoro každá dívka někdy snila o tom, jak bude sedět před podsvíceným maskérským zrcadlem na vysoké židli a bude nad ní kouzlit nějaký make-up artista se štětcem. Elena Bassarab je jednou z takových kouzelnic. Má svoje vlastní studio a školu líčení v Praze na Karlíně „Makeup Group“. Tam jsem se s ní setkala a ona mi pověděla, jak tvoří krásu po celém světě, učí mladé dívky a občas se i účastní módních přehlídek.

1. Dobrý den, Eleno, povězte nám trošku o sobě: kde jste se narodila, vyrostla, co jste ráda dělala, když jste byla malá, a co jste studovala.

Dobrý den, Já jsem z Kazachstánu, tam jsem se narodila, vyrostla a žila. Co mě bavilo, když jsem byla malá? No, to je naprosto banální, od dětství ráda maluju - celý svůj život, kam až moje paměť sahá (směje se). Na zakládce jsem byla v matematické třidě, ale vždy jsem současně s tím něco kreslila. Dá se říct, že jsem vždy byla tvůrčím člověkem. Měla jsem ale cíl svázat svůj život s ekonomikou, podnikatelstvím nebo něčím takovým, ale, díky Bohu, moje třídní učitelka mě od toho odradila. A proto jsem šla na vysokou školu studovat grafický design. Mám bakalářský diplom v oboru grafický designér.

2. A jak se to stalo, že z grafického designéra jste se stala specialistou líčeni a dostala se do oboru krásy?

Do této sféry jsem přišla už na konci střední školy. Spoustu teenagerů trápí problematická pleť, moje pokožka nebyla výjimkou. Zlomový moment byl ve chvíli, kdy mě moje maminka odvedla na kliniku na vyšetřeni kosmetologa. Všechno se mi tam tehdy zalíbilo: péče o pleť, řešeni kožních problémů a tak dál. Stejně jako jsem se učila, jak se starat o pleť, lákala mě vizáž obličeje. Upřímně si myslím, že to se líbí skoro každé dívce. (směje se).

Líčení mě přitahovalo, a proto jsem začala pracovat ve firmě, zatímco jsem ještě byla teenagerem. Ta firma byla a je docela známá a určitě souvisí s kosmetikou, ale byl to síťový marketing, který opravdu většinou přitahuje mládež. Avšak já jsem tam zůstala dlouho a v určité chvíli se to stalo mojí profesí. Proto, když jsem studovala na vysoké škole, už jsem měla stabilní práci a stabilní plat v kosmetické sféře. Kvůli této práci jsem hodně cestovala, studovala a zatáhlo mě to docela daleko. Pracovala jsem v té firmě  i v různých kosmetických salonech až do svého odjezdu do Česka.

3. Takže, jestli jsem to správně pochopila, žádnou školu líčení jste neabsolvovala?

Ne ne, paralelně jsem měla kurzy, na začátku to byli nějaké workshopy pro začátečníky, pro dívky, které ličí jen sami sebe, pak jsem měla profesionální školu, a pak už jsem začala učit sama. Pamatuju si první ovace, které jsem dostala od plného sálu. (zasněně se usmívá)

4. A teď mě zajímá jak a proč jste se přestěhovala do Česka?

To byl vždy můj sen! V druhém ročníku jsem tady byla poprvé, zamilovala jsem se do České Republiky. Praha ve mně nechala kulturní, pozitivní vzrušení. V tu dobu jsem chtěla být do Prahy přeložena, ale nechtěla jsem začínat znovu všechno od začátku. V Kazachstánu jsem studovala na statní univerzitě, dostávala jsem stipendium. Pokud bych přejela do Prahy bez vzdělaní, musela bych se učit český jazyk, ztratila bych celý rok. A tenhle nápad se mi nelíbil. Proto jsem se s tou myšlenkou rozloučila a ukončila jsem vysokoškolské studium ve své zemi.

5. Čím jste se zabývala první chvíle tady?

Dál jsem pokračovala v tom, co jsem dělala. Samozřejmě, v Praze jsem se už nemohla věnovat síťovému marketingu, proto se celá moje činnost točila okolo make-upu. A když uplynul první rok tady, nabídli mi spolupráci s americkou kosmetickou firmou. Nebyl to už žádný síťový byznys, ty značky jsou profesionální, salonní. S jednou z nich stále pracuju.

6. Bylo těžké najít tady někoho v této sféře? Cizí země, cizí jazyk - co jste dělala a jak jste našla s kým a kde pracovat?

Celý můj život pro mě bylo důležité nepracovat pro někoho, a proto mi bylo jedno, jestli se tady bude někomu líbit to, co dělám já, jestli tady někoho najdu. Já zkrátka dělám to, co mám rada. Po pravdě řečeno, nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co tady budu dělat, najdu-li někoho. Nebudu se tvářit, že to bylo snadné. Ale já jsem věděla, co musím dělat a kde, protože jsem měla to samé v Kazachstánu. Prostě všechno to, co mám teď,  se ztrojnásobilo oproti tomu, co jsem měla v Kazachstánu, A fakt, že jsem cizinka mi nevadil,  líbí se mi český jazyk, a proto jsem se ho začala učit hned od začátku a to jakýmkoli způsobem. Také jsem se snažila, v dobrém slova smyslu, těžit z jakéhokoli vztahu s kýmkoli.

7. Teď probereme trošku obor krásy: v dnešní době přišel do módy trend úplné změny obličeje pomocí líčení. Co si o tom myslíte vy a jaká je vaše technika?

Kvůli své práci často cestuju. Mužů vám říct, že tato otázka těsně souvisí s tím, že v dnešní době se líčí  nejen dívky, ale také muži. Сo se týká transformace obličeje, mě se to nelíbí, já takto nepracuju. Vzniklo to, protože od svého začátku má každá vizážistka nějaké základní znalosti, které dostala od svého učitele a snaží se je použít všechny do jednoho na obličeji každé modelky, klientky, kamarádky, a každou holku vidí nereálně, snaží se ji předělat. Moje technika je jiná, já se teď nacházím v etapě, kdy se snažím zvýraznit krásu každé dívky pomocí líčení, někomu je potřeba zvýraznit krásné zelené oči, někdo má krásné rty a tak dále. Možná je to banální, ale podle mě nehezké ženy neexistují.

8. A neměla jste nikdy takový případ, že klientka od vás očekávala úplnou změnu obličeje a nelíbila se jí vaše metoda líčení?

Každá žena má pocit méněcennosti. Proto když slyším, jak moje klienta říká „nelíbí se mi můj nos, můžete ho udělat menší?“, „mám velké tváře, můžete je prosím zeštíhlit?“, a tak dál, vím, že podvědomě odě mě chce slyšet, že je krásná, její nos je unikátní, a tváře ji dělají milou. Proto se se svými klientkami občas cítím jako psycholog. Ano, určitě ji mohu namalovat jinou tvář, ale jí tak zůstane ten pocit méněcennosti. Je mnohem lepší, když pro ni udělám make-up, který si myslím, že jí bude slušet a ona pak zjistí, že ten nos je opravdu krásný a ty tváře jí sluší. Ale první pravidlo je, že klient má vždy pravdu, pokud někdo bude trvat na svém, určitě udělám to, co chce klient. Budou to pro mě muka, ale vyhovím klientovi. To se ale stává jen vzácně.

9. Hodně mluvíte o svých klientkách. Můžete mi říct, jakou národnost máte nejvíc ve svém zákaznickém portfoliu?

Když jsem se přestěhovala do Prahy, geografický rozsah mé činnosti se stal obrovským. Zaprvé, mám klienty skoro ze všech států SNS, také z Německa, Albánie, pak to jsou samozřejmě nevěsty z Izraele, z Japonska, Číny, z Austrálie, občas mám z Ameriky, a jednou jsem měla z Panamy. Nejvíc se mi na mé práci líbí to, že když máš někoho z jiného státu, zajímavé není to, že všechny vypadají různě, ale to, že jsou úplně různé osobnosti. No, také mám spoustu Čechů, Slováků, a tak dál.

10. Vrátíme se ještě trochu do krásy, líčení je dneska víc než populární, každý den vznikají stovky nových make-up artistů, a také v našem století – století techniky, informace může každá dívka získat na Youtube, či instagramu a občas z toho vznkikne docela hezký make-up. Nepocítila jste v poslední době odliv zájemců o líčení?

No, zaprvé, nikdo si nikdy nemůže udělat make-up, jen tím, že se podívá na nějaká videa. Vnímáme sebe samé velice subjektivně, protože vidíme svůj obličej každý den a nevšímáme si toho, co vidí odborník. Proto teď můžeme zahlédnout spousty iron women se železnými lícními kostmi a dívek s obočím „někoho jiného“. Vím, že lidé si myslí, že mohou všechno, já si ale myslím, že nikdy člověk nemůže udělat něco stejně tak, jak to vidí na youtube, nikdy to vizážista-samouk nemůže udělat tak, jak by to udělal profesionál. 

11. No tak myslím si, že vám můžu jen závidět, protože je to velmi výjimečné najít práci, kterou bude člověk milovat. A co byste mohla poradit  vizážistům v začátcích a milovníkům make-upu?

Milovníkům bych poradila jen milovat dál. A kdo na tom chce vydělávat, naučit se nejdřív jak správně podnikat, protože někdo může být vizážista od Boha, ale pokud je úplně nezkušený v byznysu, nebude se mu dařit. Od začátku můžete pracovat pro někoho a naučit se, jak se dělá byznys a pak už začít něco svého.

Máte dotazy, týkající se tohoto tématu? Klidně napište)